V pul sedme byl ranni budicek, uz kolem seste jsem se probudil cerstve vyhajinkany. Lepe se nam tu spalo neb jsme stanovali na rovine, kdezto vcera mirne ve svahu. Vecer, jak jsem koukal na predpoved pocasi, melo byt dnes rano hezky a po poledni by se melo trochu kazit pocasi, nic vazneho. Rano koukam na skoro jasnou oblohu se cirrusem (pro neznale: jsou to takove jemne oblacky ve tvaru chmyri plujici ve vysce od 5 az 12 km). Ostatnim rikam, ze bude ve stredu pravdepodobne jasne pocasi a ve ctvrtek polojasno, uvidime jake pocasi se vyvrbi behem dne, byva tu dost nevyzpytatelne. Po vydatne snidani nalehko balime, bereme s sebou jen 2 batohy, macky, nejake nahradni obleceni, jidla a hlavne piti. Stany vcetne ostatnich veci tu nechame, moc sem turisti nechodi a od znacene cesty jsme dost vzdaleni a schovani za skaly. Presne v 7:45 vyrazime ke stanici lanovky, chuze trva jen 15 minut. Po osme hodine jedeme kabinovou lanovkou k malemu Matterhornu rychlosti 35 km/h a stoupanim 3 m/s s celkovym prevysenim 859 m a casem 10 minut. S nami byli nejen turisti ale i take lyzari, kteri si uzivali letniho sjizdeni na sjezdovcovem ledovci. Po vystoupeni prochazime dlouhym tunelem asi 100 m skrz horu smerem na jih. Vyrazime smer Breithorn po snehove plani se sluncem na leve strane. Samozrejme jsme neopomneli vzit ledovcove bryle neb bez nej by jsme za chvili oslepli. S kluky se stridame v noseni batohu, oproti vcerejsku je to polovicni uleva. Pred mirne strmym stoupanim se rozhoduji vzit macky neb jako ja jediny nepouzivam hole (kvuli foceni). Do kopce se mi rychleji slape nez ostatni. V polovine trasy si dopravame pauzu, pote jdu napred, abych mohl ze shora udelat zajimave snimky. Kupodivu vyslap pro me nebyl narocny a presne v deset hodin jsem se ocitl na vrcholu. Behem kratke chvile euforie jsem vnimal jedinecnou krasu okolnich hor a porizoval snimky. Za par minut vidim prichazet ostatni, navzajem si potreseme rukou a spolecne se radujeme. Nasleduje porizeni spolecne fotky s pozadim Matterhornu. Ani nam z takove vysky nepripada tak monumenalni. Na vrcholu si uzivame ctvrt hodiny a pote se posilnime susenymi masy a musli tycinkami. Po svacine a vyprchani adrenalinu si ostatni berou macky. Od zacatku naseho vystupu pozoruji Paju, ktery ma nejakou castejsi frekvenci s vyprazdnovanim mocovych tekutin. A nejenom, rad se s tim prevadi i za zady Helcy nablizku nebo v sedu za pritomnosti ostatnich. Proc asi o takovych vecech pisu? Pri psani clanku si ostatni povidaji a koukaji na me, co asi pisu a nabadaji me, abych psal vse a nic duleziteho nevynechal. Priznam se, ze napsat blog neni po celodennim vystupu zadna radost, ale i tak nekdy si rad pisi, svym zvlastnim zpusobem. Sestup byl nenarocny, jen Peta s Helcou a Tomem si vybrali zrovna ten nejstrmejsi svah, asi ze slunicka se trosku pomatli. S Pajou radeji a s rozumem jdeme po vyslapane ceste dolu. V polovine trasy zkousi Tom s Petou sankovat na zadku a dari se jim castecne dobre. Zbytek cesty byla pohodicka, po nejake dobe pozorovani si rikam, ze se asi zatahne, ale nebyl jsem si jisty, jelikoz vitr v horach se chaoticky meni. Kolem poledne dorazime ke stanici horni lanovky a v planu jsme chteli jit nahoru na vrchol maleho Matterhornu. Po svacine ale zjistujeme, ze je asi vstup zavreny nebo pristupny az po zaplaceni. Bohuzel jsme pokladnu nenasli, ale nas to tak vubec netrapi. Rozhodli jsme se, ze pujdeme zpet k taboru pesky, jedina cesta vede po dlouhe sjezdovce. V jedne tretine cesty zastavujeme na malou pauzu pro svacinku s pozorovanim deni okolo. Behem sestupu si vsimam, ze se k nam blizi mracna ve vyssi poloze. Peta kvapem a zbytecne "plasil ptaky", vzal nohy za ramena a ostatni nasledovali krome me. Byl jsem si jisty, ze prehanka, at snehova ci destova, nenastane a tak jdu svym klidnym tempem. Po nejake dobe ujistuji Petu, ze nic takoveho nebude a ze neni kam spechat. V dolni casti sjezdovky byl snih cim dal mekci a nam se moc dobre neslapalo. Kolem druhe hodiny jsme dorazili ke stanici lanovky odkud jsme rano vyjizdeli nahoru. Zkousime zjistit, v kolik zitra jede lanovka do Schwarzsee, odkud by jsme sli ke chate Hornlihutte. Mozna zvazujeme uskutecnit vystup na Matterhorn jiz ve stredu za jasneho pocasi neb jsme uz dobre aklimatizovani. Zalezet bude hlavne na zitrku az budeme zkoumat cast cesty k mistu mezi 2 a 3 kuloarem. Kupujeme listek na zitrejsi ranni odjezd lanovkou za 18 franku. Kolem pul treti jsme zpet doma, unaveni si hned pripravujeme obedoveceri a snazime se doplnit chybejici energie nejen jidlem ale i dobrou naladou a vybornym cajem s hroznovym cukrem. Behem tri hodin se pocasi neustale meni a chvilema skrz slabeho mracna prosvita slunce. Kdyby nedej boze zacalo prset, museli by jsme fofrem sbalit a presunout mimo okraj jezirka nebo se tu utopime. Vsichni jsme zvedavi na zitrejsi pocasi, az budu opisovat tento clanek do mobilu (radeji clanek pripravuji predem na papir a pote fofrem opisu, abych si usetril baterii), mrknu se na pocasi na noc a zitrek. Ted uz asi vsichni chrapaji, tak taky pomalu pujdu do hajan :-)Lanovkou a pesky celkem 22.5 km s prevysenim 1490 km.
Na fotce je dobre videt pravy profil trasy naseho planovaneho vystupu na Matterhorn, v nekterych mistech jsou fixni a ocelova lana. Uz se vsichni moc tesime!
Žádné komentáře:
Okomentovat